Reklama
 
Blog | Julinka Fatum Lerari

Ze života muslimky: Zpáteční cesta

Zpáteční cesta z Prahy busem byla velmi zábavná, přišel starší pán a když mě uviděl, myslela jsem, že ho snad trefí šlak. Zeptal se mě, jestli si může sednout. K jízdence dostanete i číslo sedadla, takže jsem na něj překvapeně koukala a řekla mu: „No samozřejmě!” A ukázala jsem rukou, aby se posadil. Sednul si a začal tam šaškovat a posouvat to jedno sedadlo víc do uličky. Pak se na mě podíval a já mile naznačila, že je prostě všechno oukej a ať se uklidní, usmál se (byla vidět úleva). Nasadila jsem si sluchátka a víc jsem mu nevěnovala pozornost. Za hodinu a něco jsem vystupovala dřív než on, takže musel vstát a pustit mě, další zmatek – kdy absolutně nevěděl – co má dělat. Usmála jsem se a řekla: „Děkuji, na shledanou.”

Pro mě hrozně legrační situace, proboha, jsem člověk, jsme lidi! Chovejte se úplně normálně, přirozeně, nepotřebujeme žádné speciální jednání/úlevy a nikoho nesežeru!
Na druhou stranu je pěkné, jak člověk chce být slušný a záleží mu na tom, jestli se ta „muslimka“ cítí oukej, to je projev velkého respektu a toho si vážím. Alhamdulillah.

Život muslimky v ČR můžete sledovat zde: https://instagram.com/julinka_lerari?igshid=16p0nbwjm0yt8

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama